Naše děti ztrácejí slovní fantazii

Naše děti ztrácejí slovní fantazii

Takto zněl jeden ze závěrů letošní květnové konference CAPARD (České asociace pro aktivní rozvoj dětí). To mě zaujalo. Na to, co je to slovní fantazie, proč my ji máme a naše děti ne, i jak to napravit, jsem se ptala jedné ze zakládajících členek CAPARDu, Ivany Vlkové.

MY89: Co to tedy je, slovní fantazie a na co ji děti budou v životě potřebovat?

Vlková: Jedním slovem obrazotvornost. Jde o schopnost květnatě vyjádřit své myšlenky a pocity. Schopnost popsat určité skutečnosti a věci. Hovořit o obsahu příběhu, jako jsou třeba pohádky – fabulovat.

MY89: My jsme ji měli a naše děti ji ztrácejí? Proč?

Vlková: My jsme vyrůstali v prostředí kontaktní komunikace, v řízeném rozhovoru již od útlého dětství. Naši rodiče a prarodiče nám totiž věnovali svoji pozornost a přítomnost, což je strašně potřebné pro rozvoj emoční inteligence a řeči. Abychom byli přirozeně empatičtí, emočně sdílní, abychom komunikovali očním kontaktem a naše vyjadřovací schopnosti se tím pádem neomezovaly na holé věty a zkratkovitá sdělení, musíme dostat možnost rozvíjet sluchové vjemy a cvičit si sluchové vnímání a hlavně sluchovou paměť. To všechno se podílí i na rozvoji řeči a tím i slovní fantazie.

MY89: Takže děti vyrůstající s neomezeným světem informací, imaginace a obrazů na dosah ruky jsou na tom hůř? Jak to?

Vlková: Vinou moderních technologií se vzdalují přirozené péči živé osoby, která cítí a pohladí. Obrazovky mobilů, tabletů a počítačů zdaleka tolik nepodporují rozvoj bohaté obrazotvornosti a schopnosti se květnatě vyjádřit v řízeném hovoru plném napětí, fantazie, slovních hříček. Naopak nás tzv. odsocializovávají.

MY89: Strašné slovo, prosím vysvětlení :)

Vlková: Děti přijímají už zpracované, hotové informace, které nejsou propojené s rozvojem hmatu a motoriky, nejsou podněcovány k myšlení, k rozhovoru. Nerozvíjejí si tak slovní fantazii, a proto se slovník dnešních dětí (i v logopedických poradnách) omezí na nezbytné výrazy, které si zapamatují jen pro jejich časté opakování. Dětem se mnohem méně čte než dříve, a proto je pro ně těžké udržet pozornost při čtení pohádky bez obrazového doprovodu, prostě si odbíhají nezaujati příběhem, který si nedokáží ve své fantazii představovat.

MY89: Co můžu v životě svých dětí změnit (a v jakém věku), abych tuhle situaci napravila?

Vlková: Musíte věnovat dítěti čas a plnou pozornost, hlavně v období rozvoje řeči – ukazovat, mluvit, mluvit, mluvit a klást otázky. Tím přetvoříte pasivní slovní zásobu v aktivní. Devadesát procent kritického vývoje se odehrává ve věku do šesti let, tedy v předškolním věku. Je na nás, rodičích, jakou bytost z něho vychováme, jaké podněty nabídneme – tady instituce jako školka a škola zachrání minimum.

MY89: Když se to nebude řešit, jaká generace vyroste z dětí bez slovní fantazie?

Vlková: Méně komunikativní, méně sdílející, odpovídající krátce, věcně, bez chuti vést dlouhé rozhovory plné poutavého vyprávění se zapojením fantazie a obrazotvornosti. Žijící více ve svém vlastním světě, nevyhledávající přátele, trávící více času o samotě se sociálními sítěmi než v kolektivu vrstevníků, komunitách a společenských prostorách.